..Síla Jeho Lásky..

Svíralo se jí hrdlo…

nemohla dýchat…

v touze nadechnout se vydala jen jakýsi vzlyk…

slzy tekly…

kolena se jí podlamovala…

v hlavě jí jen křičelo – Bože, dej mi volně dýchat! Dej mi spočinout v Tobě!

...kněz Kristův dál říkal ta slova, nerozuměla jim, věděla však přesně, že volají k Bohu…

modlil se za ni…

a Bůh rozvazoval co bylo svázané…

uzdravoval, co bylo zraněné… 

Cítila jeho dlaně na své hlavě, žehnaly…

cítila jeho dech, vánek Ducha…

a pak se nadechla.

Vždycky tušila, že je Boží Dítě ale až nyní si to plně uvědomila.

Byla korunována…

kněz Kristův ji korunoval…

byla milovanou dcerou Krále!

…a objal ji…

Otec objal svoji Princeznu…

skrze otevřenou náruč Kristova kněze.

Řekl jí, jak moc ji má rád…

řekl jí, že ji miluje takovou jaká je…

za tento večer už podruhé…

 

Předtím, na začátku večera byla nervózní…

nevěděla, co ji čeká…

nechtěla mít očekávání, nechtěla být zklamaná z jejích lidských očekávání…

modlila se, upřímně prosila, aby se dnešního večera stala Jeho vůle…

i když je asi jiná než ta její…

 

Večer začal, uklidnila se.

A pak přišel…

v Nejsvětější Svátosti, ve své Velikosti a plné Nádheře…

poklonila se a adorovala Ho, tak jak byla zvyklá…

Ale On jí chtěl být dnes ještě blíž…

chtěl ji překvapit a znovu jí připomenout jak moc jí může být blízko…

procházel kolem, přišel k ní, sklonil se a podíval se jí do očí…

její srdce tlouklo jako o život…

čekal na její rozhodnutí pohlédnout do Jeho hloubky, čekal až přijme Jeho pozvání…

netlačil na ni, počkal, až sama bude chtít…

a pak ji políbil…

ona dostala polibek z Lásky…

Lásky, která šla až do krajnosti…

Lásky která daruje sebe, která se obětuje…

Poznala jak moc ji má rád…

intenzivně jí to dal zakusit.

Nemiluje však jen ji…

Touží aby Jeho Lásku poznali všichni…

šel dál a skláněl se k ostatním Jeho dětem.

A ona hleděla dál na Něho i když už měla zavřené oči…

hleděla dál na Něho a On vyznával Lásku i těm kolem ní…

myslela, že už víc nemůže po Něm chtít, myslela, že už to bohatě stačí.

Její lidskost váhala, jestli má přijmout Boží nabídku Uzdravení.

Ale stala se Boží vůle a ona se nechala Jeho mocí uzdravit…

a dostala darem Pokoj…

Pokoj s velkým „P“.

A už nechce být bez Něj…

 

 

Žalm 73, 28